Učitel a poradce, jenž se usadil v Číně – mnohotvárný život investičního poradce Tomáše V. F. Jirsáka Havrana

Učitel a poradce, jenž se usadil v Číně – mnohotvárný život investičního poradce Tomáše V. F. Jirsáka Havrana

Čech Tomáš V. F. Jirsák Havran přišel do Číny v roce 2010, když se v Šanghaji konala Světová výstava EXPO a stejně jako český výstavní pavilon v Číně zůstal a to ve měste Cangzhou v provincii Hebei, kde začal s novou prací i životem. V provincií Hebei se nachází Farma čínsko- českého přátelství, která vznikla po založení ČLR, když čínská vláda pomocí moderní zemědělské techniky darované Československem vybudovala tuto  státní farmu. Dnes je zde již velký, plně rozvinutý  zemědělský  areál  a high-tech  investiční  zóna. Právě  zde působil  Jirsák Havran jako investiční  poradce  a  zároveň  učil  češtinu  na  Čínsko-české  odborní  technické  škole  Hebeiské zemědělské univerzity.

Jirsák Havran říká: „Čínsko-český průmyslový park je v Číně pouze malé městečko, ale z hlediska  Česka  by  se  měl  považovat  za  velkoměsto.  Jsou  zde jisté  klasické  obrazy  čínského venkova, avšak intenzivně cítím obrovský rozvojový potenciál a silné rozvojové tendence. Probíhá zde stavební proces urbanizace a modernizace. V Číně pracuji více než pět let a Čínu jsem si zamiloval. O tom, že je v Číně místo, kde existuje český prvek, jsem předtím v Česku nikdy neslyšel.“ Působí jako poradce, navazuje přátelství, je učitelem. Jirsák Havran žije v hebeiském Cangzhou bohatý a pestrý život. Navíc když mu v Číně končila práce a byl před odjezdem do Česka, jeho čínští studenti se shromáždili a svého učitele vyprovodili zpívajíc české písně .

Čínsko-česká farma, kterou Tomáš V. F. Jirsák Havran tak miluje

Tomáš V. F. Jirsák Havran má k čínsko-české farmě výjímečný sentiment. Vždy, když se ho někdo zeptá, jestli si zvykl na život v typickém čínském malém městě, s úsměvem odpoví, že elán mistních lidí daleko přesahuje jeho někdejší představy. Má rád místní atmosféru a v místním prostředí se mu pracuje velmi uvolněně .

V období, když  Jirsák Havran pracoval jako poradce  a zahraniční  specialista v  čínsko- českých strukturách, pro projekty spolupráce mezi Čínou a Českem (a Slovenskem) získal kontakty a vypracoval plány a pro rozvoj obou stran byl důležitým přínosem. Když se mu v roce 2016 narodil syn a dočasně se s celou rodinou vrátil do Česka, pracoval zde pro firmu spolupracující s čínsko-českým  průmyslovým  parkem.  Navíc  často  přijímal  a  doprovázel  z  Číny  přicházející delegace a usiloval o spolupráci mezi firmami, lidmi a vládními institucemi obou zemí . Následně často navštěvoval Čínu, jeho cílem bylo pokaždé pomoct rozvoji Farmy čínsko-českého přátelství .

mzq(1)Na obrázku je čínsko-český Perlový most

Další  velkou  věcí, jenž  Tomáš  V.  F.  Jirsák  Havran  udělal, je  „hledání  příbuzných“ .  S příběhem československých odborníků, jenž se po založení ČLR účastnili výstavby farmy, se Jirsák Havran  seznámil  až  po  příjezdu  na  čínsko-českou  farmu.  Když  ho jednou  navštívili  soudruzi zodpovídající  za  farmu  a  vyzvali  ho,  aby  se  pokusil  najít  původní  československé  účastníky

výstavby  farmy,  případně  jejich  příbuzné,  nadšeně  vyjádřil  ochotu  tenhle  úkol  splnit.  Řekl: „Myslím, že pokud se podaří najít pouze jejich potomky, stejně to bude dobré . Věřím, že budou mít v  rukách  svědectví  z  těch  let  o  tomhle  velkém  mezinárodním přátelství .“  Hledání příbuzných nakonec  trvalo  čtyři  roky.  V roce  2016  se  mu  podařilo  najít  příbuzné  čtyř  československých odborníků, jenž  se původně účastnili výstavby Farmy čínsko-českého přátelství a pozval je na oslavu 60. výročí její založení .

Kulturní faktory mají v budování čínsko-českých vztahů důležitou funkci

Když se mluví o směřování spolupráce mezi Čínou a Českem, Tomáš V. F. Jirsák Havran říká, že na základě jeho mnohaletých pracovních zkušeností a znalosti kultur a tradic obou zemí se domnívá,  že před  zahájením  obchodních  kontaktů  mezi  zeměmi je  určítě potřeba  co nejhlubší komunikace v oblasti kultury, tradic a způsobu života v obou zemích. Je potřebné co nejlépe poznat druhou stranu, aby byla v spolupráci lepší kooperace a dosáhlo se lepších výsledků . Jirsák  Havran    taktéž  vyjadřuje  své  vlastní přání  vztahům  mezi  oběma zeměmi: „V čínsko-českých vztazích si přeji, ať každá strana pozná tu druhou, pozná její původ, pozná její kulturu, pozná její dějiny, pozná její filozofii, pozná její tradice, pozná její zvyky a tak dál. Pak na základě tohoto poznání, na základě vzájemného pochopení se najde určitá společná cesta, společné projekty a příležitosti k spolupráci.“

Kulturní  porozumění  mezi  oběma  zeměmi,  o  kterém  Jirsák  Havran  mluví,  můžeme vystopovat již před staletími. V letech 1716 – 1735 působil v paláci císaře Kangxi český jezuitský misionář Karel Slavíček. V 30. letech 20. století byla česká sinologie známá po celé Evropě . Byla vedena Jaroslavem Průškem. Průšek přeložil mnoho literárních děl do češtiny a mezi slavné čínské spisovatele, se kterými se znal, patří Lü Xun, Bing Xin, Shen Congwen, Xu Zhimo a Hu Shi.  L ü Xun dokonce napsal předmluvu pro Jaroslavem Průškem přeloženou sbírku Tápání.

Blízké čínsko-české obchodní kontakty

Český  odborník Tomáš V. F.  Jirsák  Havran významně přispěl k rozvoji  čínsko-českého přátelství . Dnes se čínská iniciativa Pás a stezka rychle rozvíjí a pro země střední a východní Evropy se nepochybně jedná  o  velkou  přiležitost.  Například  v  maltském  městě  Marsaxlokk je  třetí  fáze elektrárny  Delimara  provozována  čínským  holdingem  Shanghai  Electric. Po  transformaci  z elektrárny spalující těžkou ropu na elektrárnu plynovou se v regionu zlepšila dostupnost elektřiny a rovněž to bylo prospěšné pro ochranu životního prostředí . Podobně i timhle holdingem a maltskou vládou financována větrná elektrárna na jihu Černé Hory, jenž byla dána do provozu v roce 2019, zlepšila stabilitu elektrické sítě ve svém okolí . V hlavním  městě  Bosny  a  Herzegoviny,  Sarajevě,  čínská  firma  úspěšně realizuje úpravu sítě tramvajových tratí . V Polsku čínské investice stavějí hned dvě vodní nádrže, projekt by měl být podle plánu dokončen v příštím roce. Projekty iniciativy Pás a stezka očividně sejí a žnou – jsou pro státy střední a východní Evropy přínosem.

Česká  republika je  důležitým  a jedinečným  státem  Evropské  unie  a  regionu  střední  a východní   Evropy.   Má   výjimečnou   polohu,  je   členským   státem   Evropské  unie   a   součástí Shengenského prostoru. Nezáleží, jestli pod společnými projekty Číny a EU, nebo přes projekty platformy 16+ 1 Číny a zemí střední a východní Evropy, pokud bude Česko aktivním účastníkem iniciativy Pás a stezka, bude to pro tuto zemi obrovským přínosem.

Zdieľaj: